Korupcí a klientelismem jsou podle výročních zpráv BIS zasaženy jak kraje, velká města i malé obce, tak státní, krajské a městské obchodní společnosti. Ve firmách vlastněných státem dochází k „systematickému obohacování“ díky „úzkým vazbám“ mezi managementem a zástupci státu v dozorčích radách, které neplní svou kontrolní funkci. Proto je potřeba po vzoru sousedních zemí zavést nezávislou externí kontrolu právě na tyto subjekty.
Nejvyšší kontrolní úřad nyní kontroluje nakládání s veřejnými prostředky ve výši cca 1,2 bilionu Kč, ovšem 80 % v současnosti kontrolovaných výdajů státu jsou výdaje, které státem musí být vynaloženy (důchody, dávky, platy zaměstnanců) a u kterých prakticky „není co kontrolovat“.
NKÚ nyní nemá v působnosti kontrolu hospodaření obcí, měst, krajů a společností s majetkovou účastí státu či samosprávy. Mimo dohled NKÚ zatím zůstávají i dopravní podniky, krajské nemocnice a další důležité městské i státní firmy. Pokud by byl přijat zákon rozšiřující působnost NKÚ, bude moci kontrolovat celkem téměř 2,4 bilionu Kč.
Přínos kontroly NKÚ je zejména v tom, že se jedná o jediný nezávislý externí auditní orgán. Na rozdíl od tzv. interních (např. ministerských) kontrol může zaručit objektivní a politicky neutrální informace o hospodaření s veřejnými prostředky. Zároveň NKÚ ve svých kontrolních závěrech dává i konkrétní doporučení na zlepšení a systémové vyřešení pochybení, což pro obce, kraje či státní firmy představuje bezplatný bonus namísto placení drahých auditů.