O nás

Úspěšně jsme prosadili 5 z 9 protikorupčních zákonů, které jsme si předsevzali. Byl to v prvé řadě zákon o registru smluv, který zajistil transparentní zveřejňování takřka všech smluv státu a veřejných institucí na internetu. Jednotný registr, který je přístupný všem občanům, razantně zmenšuje prostor pro korupci. Nezávislí investigativci díky němu dokáží odhalit mnohé korupční vazby. Dalším úspěchem byl zákon o financování politických stran, který přiměl strany, hnutí a kandidáty, aby hospodařili transparentně a přiznali, kdo jim přispívá na chod a volební kampaně.

Třetím úspěchem bylo prosazení toho, aby politici zveřejňovali svá majetková přiznání v den svého nástupu do funkce a následně jednou do roka. Díky této novince v zákoně o střetu zájmů můžeme vidět to, jestli některý z politiků ve své funkci zázračně nezbohatne. Čtvrtým opatřením je pak zrušení anonymních akcií. Nově díky nám zákon o střetu zájmů skutečně brání tomu, aby osoba, která rozhoduje o veřejné zakázce, ji přihrála firmě, kterou sama ve skutečnosti vlastní.

Posledním naším úspěšně prosazeným opatřením je pak zrušení takzvaných legislativních přílepků. Dřív dovolovala pravidla schvalování zákonů, aby jednotliví poslanci na poslední chvíli propašovali do připravovaných zákonů odstavce, které s nimi vůbec nesouvisí. Často šlo přitom o službu některé zájmové skupině. To už je však minulost.

Ano. Všech 5 zákonů, které se díky našemu tlaku podařilo prosadit, sledujeme velmi pečlivě i v tomto volebním období. Některých se bylo třeba zastat ještě dřív. Na podzim roku 2017 senátoři napadli u Ústavního soudu registr smluv, protože podle nich porušuje pravidla rovnosti hospodářské soutěže. Přitom registr umožňuje s odkazem na obchodní tajemství začernit pasáže smluv, které by státní firmy mohly poškodit. Některé státní firmy jako ČEZ, České dráhy nebo ČEPS přitom mají rozsáhlé výjimky z toho, co musí zveřejňovat.

Dalším momentem byla na jaře 2018 snaha části starostů zrušit povinnost zveřejňovat v jednotném rejstříku majetková přiznání pro komunální politiky. V tomto případě se Rekonstrukci státu povedlo dojít ke kompromisu, kdy starostové uvádí všechny údaje, ale některé citlivé nejsou následně přístupné úplně všem. Sněmovna přitom hlasovala v souladu s tímto kompromisem, ovšem v Senátu chtěla většina přítomných, aby byl přístup do rejstříku možný pouze na základě speciální žádosti. To jsme považovali za nesmyslné, špatně proveditelné, a zejména bránící veřejné kontrole volených zastupitelů.

Jsme hluboce přesvědčení o tom, že jako občané nemáme jen právo jednou za 4 roky volit, ale že máme právo zajímat se o kvalitu našich zákonů. V případě protikorupčních zákonů je pak tato motivace ještě jasnější - politici samotní nemají důvod zpřísňovat protikorupční pravidla. Donutit je k tomu může však jedině tlak veřejného mínění. Zákonodárce přitom nevedou nutně vždy zlé úmysly. Pro většinu je prostě jednodušší nebýt pod přísnou veřejnou kontrolou - nemuset vykazovat v kampani všechny sponzory, nemuset podávat majetkové přiznání. Bohužel takové prostředí u nás bylo dlouho a vedlo k ustanovení rozsáhlých vazeb, které čas od času vyjdou na povrch v podobě korupčních kauz.

Nemáme ambici sestavit politický program ve všech oblastech. Naopak. Vzali jsme na sebe úkol dotáhnout do konce vybrané protikorupční zákony, které nám politici dlouhá desetiletí slibovali, když pořád dokola mluvili o potírání korupce. Vzali jsme tyto resty, inspirovali se praxí v zahraničí, vytvořili pracovní skupiny a zformulovali jasné cíle, které je třeba prosadit do zákonů. Jsme pro systémová řešení problémů, a jako občané jsme se rozhodli udělat pro jejich prosazení maximum.

Naši činnost kompletně financují peníze od soukromých dárců a také z grantů. Neucházíme se však o státní granty a dotace, abychom předešli vlastnímu střetu zájmů a mohli zůstat zcela nezávislými. Naši činnost podporují stovky drobných dárců, ale také větší dárci. Všech si moc vážíme, ať už jde o ty, kteří jednorázově přispějí částku v řádu stokorun, nebo o ty, kteří přispívají pravidelně desítky tisíc korun. Mnozí dárci za námi stáli už v počátcích Rekonstrukce státu v roce 2013. Právě díky dárcům a velkému množství dobrovolníků dokážeme financovat práci našich analytiků a expertů a současně propagovat naše myšlenky široké veřejnosti. Všechny naše přispěvatele najdete také na našem transparentním účtu.

Připravujeme návrhy konkrétních opatření, které se podle nás mají promítnout v zákonech. S těmito návrhy oslovujeme jednotlivé poslance, senátory, ale také případně politické strany a vysvětlujeme jejich prospěšnost. Scházíme se s politiky a žádáme je o jejich hlasy pro konkrétní verze zákona. Jsme ovšem lobbisté, kteří lobbují za veřejný zájem - tím je podle nás transparentní stát, v němž se neplýtvá veřejnými penězi, a kde nedochází ke zneužívání moci k osobnímu prospěchu. Věříme, že nastavení takového prostředí nakonec v důsledku pomůže všem - ať už to budou zaměstnanci či podnikatelé, pracující či senioři, lidé ze státního či veřejného sektoru. Protikorupční opatření nejsou ani pravicová, ani levicová. Jsou podle nás jednou z pojistek toho, aby korupce a klientelismus úplně nepohltily náš stát.

Od roku 2013, kdy jsme začali pracovat na změně našeho prostředí, se nám podařilo prosadit 5 z 9 protikorupčních zákonů, které našemu státu dlouho chyběly. Ne všechny zákony se nám povedlo prosadit v takové podobě, kterou jsme navrhovali (třeba zákon o státní službě byl sice přijat, ale bez podstatných částí - třeba aby rozhodnutí úředníků podléhala určité hmotné odpovědnosti). Celkově tedy cítíme, že jsme přibližně v poločase, a musíme ještě pořádně zabrat. Doufáme, že jsme pomohli aspoň z části rozvinout věcnou debatu o jednotlivých opatřeních a zákonech. Naším cílem nikdy nebylo rozpoutat slepý hon na čarodějnice. Naším cílem bylo, aby politici pod tlakem občanů konečně přešli od slov k činům - tedy od neustálého omílání “nutnosti protikorupčního boje” k reálnému zavádění protikorupčních pojistek.

Rekonstrukce státu je nadstranická. Jsme občané, kteří žádají lepší protikorupční zákony po zástupcích všech politických stran, které jsou v parlamentu. I kdybychom chtěli, nemůžeme si vybírat, že půjdeme s jedním politikem a na jiného se vykašleme. Pro nás mají všichni poslanci a senátoři a všechny poslanecké kluby stejnou cenu, proto jim dáváme stejnou příležitost chopit se našich protikorupčních opatření, a uvést je v život. Pokud jsme spojeni s konkrétními tvářemi, jde vždy jen o experty, kteří v současnosti sami nejsou politicky aktivní na celostátní úrovni. Příkladem může být politoložka Vladimíra Dvořáková, ústavní právník Marek Antoš anebo bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart.

V minulosti jsme vydali několik žebříčků, které občanům (a tedy voličům) ukazovaly, jak jednotliví poslanci a senátoři hlasovali pro naše protikorupční zákony. Rozhodli jsme se přitom ukázat na ty, kteří naše zákony nejen nepodporují, ale snad někdy i aktivně blokují. Pochválili jsme také ty, kteří se ve své funkci nejvíc zasadili o prosazení zákonů a reálně hlasovali pro účinnější protikorupční opatření. Nemyslíme si totiž, že je třeba vždy jen kritizovat, ale je také potřeba ukázat, kdo může být vzorem. Zdůrazňujeme ovšem, že vždy hodnotíme jednotlivé politiky jen na základě předem stanovených kritérií, ne podle osobních sympatií.

Rekonstrukce státu vznikla v roce 2013 jako společný projekt 20 nevládních organizací. Některé z těchto organizací se reálně věnují odhalování korupčních kauz (například Nadační fond proti korupci anebo protikorupční spolek Oživení). Tehdy jsme se však po dlouhé debatě shodli na tom, že další podobná organizace už bude k ničemu. Dospěli jsme k názoru, že potřebujeme velkou změnu zákonů: lepší zákony pro potírání korupce, klientelismu i zneužívání moci. Protože dokud nemáme tyto zákony, tak podstatnou část korupce v našem státě ani není možné vysledovat a případně i postihnout.

Jelikož Rekonstrukce státu jako taková neřeší jednotlivé protikorupční kauzy, obvykle se k nim také nevyjadřujeme v médiích. Jedinou výjimku jsme učinili v březnu 2016, kdy jsme vydali společné stanovisko ke kauze Čapí hnízdo. Tento výjimečný krok jsme podnikli zejména proto, že jsme považovali tento příklad za nesmírně vážný. Možné zneužití dotací propojené s tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem, který měl rozsáhlý střet zájmů, není určitě nic, k čemu můžeme mlčet. a do budoucna podrývající důvěru v politiku jako takovou. Opět je však podle nás třeba brát i tuto kauzu v širším kontextu - mohlo by k ní dojít, kdyby už dřív došlo ke zrušení anonymních akcií? Nebo kdyby u nás existoval rejstřík koncových vlastníků firem…?

Protikorupční zákony nejsou jen pojistkou pro to, aby se naše daně nevypařily do neznáma. Jsou také reflektorem, který svítí na chování politiků a sleduje je, jestli nezneužívají svoji moc k prosazení osobních zájmů. V novém volebním období jsme však vyslyšeli obavy části veřejnosti, která měla dojem, že může dojít k účelovému překopání samotných pravidel hry. Rozhodli jsme se proto iniciovat výzvu Mantinely demokracie, výzvu za dodržování ústavních principů, na kterých stojí naše demokracie. Současně jsme spustili watchdog kroků vlády a vrcholových zákonodárců o 9 oblastech, které nezávislí experti určili jako problematické. V těchto oblastech podle nich hrozí (možná zprvu nenápadná) eroze ústavních pravidel a dělby moci, která ale může v nejhorším vést až k deformaci naší demokracie. Jako odpovědní občané tohle nemůžeme dopustit, a proto jsme se rozhodli věnovat značnou část pozornosti právě této výzvě proti zneužívání moci.

Boj s korupcí stále zajímá velkou část veřejnosti. Vnímání korupce mezi lidmi se od roku 2013 příliš nezměnilo. Dokazují to i data z posledního Eurobarometru z jara 2018, podle kterých si 84 % Čechů myslí, že korupce je u nás velmi rozšířená a jen 20 % lidí věří, že vládní snahy bojovat s korupcí jsou efektivní. Zcela zásadně se ale mění metody protikorupčního boje. Mění se totiž samotné formy prorůstání veřejné a soukromé sféry a my na ně musíme rychle reagovat.