Rekonstrukce státu

Povinnost poskytovat informace občanům dopadá v ČR odhadem na 12-16 tisíc subjektů. A veřejnost tohoto práva běžně využívá. Pravidelně se ovšem objevují problémy spojené s jeho vymahatelností.

Zejména ze strany státem vlastněných podniků dochází k pravidelnému obcházení zákona a ignoraci rozhodnutí nejvyšších soudů. Rozsáhle obstruují i další úřady, ve veřejné správě obecně neexistuje pochopení pro využívání informací veřejného sektoru pro podnikání, takže se téměř nenaplňuje evropská směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

Pravidelně se také objevují legislativní pokusy omezit právo na informace formou skrytých „přílepků“. Nález Ústavního soudu z července 2017 navíc směřuje k tomu, že je třeba v zákoně přesněji definovat pojem „veřejné instituce“. Z druhé strany si úřady stěžují na zneužívání práva na informace, ve výjimečných případech vede až paralyzování obce.

Obtížná vymahatelnost zákona vede ke stovkám vleklých a nákladných soudních sporů, které finančně a časově zatěžují nejen žadatele, ale i státní aparát. Řada sporů by přitom u soudů vůbec končit nemusela, pokud by existovala dohledová instituce.

Jaká opatření je třeba přijmout?

Novelou infozákona bude posílen efektivní a včasný přístup k informacím veřejné správy včetně souhrnů dat využitelných pro podnikání, a to ustavením dohledové instituce (např. rozšířením působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů).
Dohledová instituce (ÚOOÚ) bude moci vydat informační příkaz, tedy bude mít možnost přikázat povinnému subjektu přímo poskytnout informaci.